3. prosince 2021
Z Charity Písek
Bc. Dalibor Dávid vede od 1.11. 2021 Oblastní charitu Písek a Farní charitu Milevsko. Ve vedení vystřídal dlouholetou ředitelku, paní Danu Vejšickou.
Jak dlouho se pohybujete v sociální sféře?
Profesně je to pouhý rok, ale pokud mohu počítat studium s praxemi a volnočasové aktivity, tak je to podstatně déle.
Pamatujete si první moment, kdy jste si uvědomil, že chcete pracovat s lidmi?
Svým povahovým nastavením jsem k tomu tíhnul již od mala, ale uvědomil jsem si to až po promoci v roce 2017. Do té doby jsem studium vnímal jako svůj koníček. Promoce byla jakýmsi potvrzením, že práce s lidmi je mou životní cestou. Musel jsem si ale ještě tři roky počkat, než skončí mé manželce rodičovská dovolená s právě narozenou druhou dcerou, abych svým rozhodnutím, jít do sociální oblasti, neohrozil rodinu snížením příjmu.
Jaké bylo Vaše předchozí zaměstnání?
Necelý rok před nástupem do Charity jsem začal pracovat jako vedoucí noclehárny a nízkoprahového denního centra pro osoby bez přístřeší, zároveň jako sociální pracovník. Předtím jsem se pohyboval ve středním managementu výrobní firmy, a to na pozici plánovače výroby a následně na pozici vedoucího řízení jakosti a environmentu, kde jsem získal manažerské dovednosti.
Proč jste se rozhodl právě pro charitu?
Jak já s oblibou říkám, to já ne, to Duch svatý. A je to tak. Když jsem uviděl inzerát na tuto pozici, zaplavil mě pocit, který se těžko popisuje. Jako kdyby mě někdo láskyplně objal, vnesl klid do duše a zároveň naplnil touhou. Na pár hodin mě to vyřadilo z běžného provozu a já nedokázal na nic jiného myslet. Musel jsem to zavolat své manželce a ta si myslela, že jsem se snad zbláznil. Tři dny jsem to potom nechal uležet, ale vnitřní pnutí jít do toho neodcházelo. A tak jsem do toho šel. Díky Bohu za tuto cestu. Jsem nesmírně vděčný, že mohu vykonávat toto poslání, kde se snoubí duchovní rozměr s managementem a sociální oblastí.
Můžete čtenářům přiblížit, čím se zabývá písecká charita?
Písecká Charita poskytuje mimo jiné pomoc lidem se sníženou soběstačností. Jde většinou o klienty, kteří jsou chronicky nemocní nebo zdravotně postižení a potřebují pomoci s péčí o sebe či o domácnost, protože na to sami nestačí nebo nemají nikoho, kdo by jim s tím pomohl. Poskytujeme také zdravotní péči v domácím prostředí a máme k dispozici půjčovnu kompenzačních pomůcek. Naše pomoc směřuje také k lidem, kteří nedokáží vlastními silami řešit svou obtížnou životní situaci spojenou se ztrátou bydlení, sociálním vyloučením, rizikovým způsobem života atp. Pro tyto klienty máme k dispozici naši Oblastní poradnu a Středisko pomoci. Sdružujeme také dobrovolníky, kteří pomáhají nad rámec našich služeb.
S jakou představou vstupujete do vedení charity, chcete jako ředitel něco změnit?
Zejména je potřeba naplňovat poslání charity, kterým je šířit milosrdenství – pomáhat lidem v nouzi, ať už v nouzi materiální či duchovní. To se charitě historicky daří, avšak mnohdy nestačí pouze registrované sociální a zdravotní služby. Proto je nutné nastavit spolupráci s farnostmi a být blíže k širší veřejnosti, aby nebyla Charita vnímána pouze s velkým „Ch“ jako organizace, ale také s malým „ch“ jako vlastnost a ctnost každého z nás. Mít ctnost charity vnitřně obohacuje nejen druhé, ale také nás samotné. Každý totiž může pomáhat, a pokud ne zrovna materiálně, tak určitě vlídným slovem nebo modlitbou, což je mnohdy ten nejhodnotnější dar. Jsem přesvědčen o tom, že jakožto bytosti společenské jsme ke vzájemnému pomáhání povoláváni všichni. Jinými slovy, všichni to v sobě máme, ať už vědomě či nevědomě. A víme, že je to správné a dobré.
Blíží se Vánoce, připravuje charita nějaké akce?
Na sobotu 11.12. plánujeme od 8:00 Vánoční mši za Charitu, její klienty a rodiny, dobrovolníky, příznivce, podporovatele a dárce. Bude se konat v kostele Narození Panny Marie v Písku. O den později, v neděli 12.12., se bude konat ve stejném kostele Vánoční koncert za doprovodu pěveckého a chrámového sboru Velkobor. Na obě tyto události jsou všichni srdečně zváni. Od 7.1.2022 bude probíhat tradiční a velmi oblíbená Tříkrálová sbírka. Je to událost, kdy můžeme hmatatelně vidět a zažít soudržnost a naději. Mnohdy se lidé semknou při těžkých společenských situacích, jako je přírodní katastrofa, válka nebo humanitární krize. Tříkrálová sbírka je potvrzením, že semknout se je možné i bez těchto krizových událostí.
Jak nejraději relaxujete?
Rád rozjímám v kostele, cestuji po sakrálních památkách, procházím se v lese nebo jdu na túru na nějakou vysokou horu. V podzimních a zimních měsících to doplním ještě poslechem klidné hudby nebo četbou knih s duchovní tématikou.
Jak se těšíte na Vánoce?
Těším se velmi. Vnímám to tak, že v podzimních měsících na mě slunce svítí méně, ale když přichází Vánoce a slavím v podstatě příchod víry, naděje a lásky mezi nás, prosvětlí to mou duši. Atmosféra Vánoc je mi velmi příjemná. Myslím i na ty, kteří jsou o Vánocích osamoceni nebo jsou pro ně Vánoce nejhorším obdobím roku. Jsem však přesvědčen, že žádná lidská bytost není sama, pokud má v srdci místo pro druhé. Když jsem fyzicky sám, v srdci mohu být s kýmkoliv. Dokonce i se samotným Bohem.
Je něco, co byste chtěl říci čtenářům?
Přeji Vám pokojné prožití Vánočních svátků a požehnaný vstup do dalšího roku. Nebojte se a mějte srdce otevřené pro své blízké a také pro pomoc těm, kteří jsou v jakékoliv tísni nebo nouzi. Je to jeden z těch největších darů, které si můžete sami sobě i druhým nadělit.
